Když jsme koncem roku 2005 na náš klanový web umístili první reportáž z naší bobovačky, netušili jsme, jaký sled událostí tím spustíme. Reportů přibývalo a postupně se začaly objevovat i jednoduché filmové počiny, které se v průběhu měsíců a let vyvinuly v relativně pokročilé záležitosti se slušnou výpravou a vizuálními efekty. Videa z našich radovánek na sněhu pak nadále byla jakousi stálicí našich společných aktivit. Všechno však má svůj konec - poslední bobovačku jsme uskutečnili (a řádně zdokumentovali) v roce 2007 a od té doby jsme se k tomu nedostali. Mohlo by se zdát, že tím bobařská éra hepčíků skončila, ale to by byl omyl. Jen jsme nějakých 10 let čekali na ideální příležitost pro velký comeback! Teď jsme zpátky a spolu s námi i bobařské reporty a videa!
Nápad na bobařský comeback přišel v únoru 2015, kdy kodl s hippem opět zprovoznili web h3pcik po několikaleté pauze, během které stránky nefungovaly. To samozřejmě mělo za následek lavinu nostalgických vzpomínek, a tak jsme si řekli, že až zase napadne sníh, musíme uspořádat klanovou bobovačku jako za starých časů. No jo, jenže globální oteplování je mrcha, takže se první pořádná příležitost naskytla až v lednu 2016. Ale čekání se vyplatilo, protože sněhové podmínky byly ono sobotní odpoledne naprosto ideální.
Složení naší výpravy za zimním dobrodružstvím bylo následující:
Tukan nikoho z hepčíků sto let neviděl, protože je to chuligán hovadskej, takže bylo fajn, že se konečně uráčil taky něčeho zúčastnit. Všichni ho po tak dlouhé době rádi viděli. FaZzi měl zpoždění a bl3k0t4 měl technické problémy se svou čtyřkolku, takže jsme nakonec vyrazili bez nich s tím, že nás pak doženou.
Vybaveni jsme byli slušně - měli jsme dvoje sáňky, tři různé ježdíky a jeden člověk si dokonce vzal lyže, na kterých jezdil za zmiňovanou čtyřkolkou, ke které bylo přivázané lano. Bohužel se nám nepodařilo sehnat žádné boby, ale co se dá dělat. Oblečeni jsme taky byli kvalitně, až na faZziho, který přišel klasicky v teplákách, i když bylo asi -10 °C.
Nejdříve jsme se vypravili k pomníku, který můžete znát z některých našich starších videí. Zde jsme nějakou dobu řádili na ježdíkách a sáňkách, ale bylo tam dost narváno, jelikož se jedná o oblíbené bobařské místo místních.
Po čase nás opustili herbie s rodinkou a zbytek skupinky se rozhodl přejít na náš oblíbený místní kopec zvaný Horka, kam mezitím dorazilo zrzavé bratrské duo faZzi a bl3k0t4. Když jsme se konečně sešli, bl3k0t4 s přítelkyní dračili na čtyřkolce v závějích a pár hepčíků a dalších kamarádů jen přihlíželo. Už se začínalo pomalu stmívat, tak jsme se přesunuli na náš lety osvědčený prudký svah, kde jsme až do setmění blbnuli na ježdíkách a následně se vydali domů.
Den jsme pak zakončili společnou večeří v ústecké restauraci, kde jsme si mohli čepovat pivo přímo u stolu, zatímco jsme čekali na proslulé kvalitní burgery. Tukan si objednal extrémně pálivý burger “Inferno” a po prvním soustu mu začaly téct slzy. Ale nakonec ho fakt snědl. Ten Igor je prostě magor...